Deníček chodského miminka
(do 3 měsíců)
Narodil jsem se mámě Tasy (Bela Prima Daja). Můj táta je Bad Stamo-Bud. Mám jednoho brášku - Karidon Bad z Gipova.
I když jsem nejdříve byl tím větším a také hodnějším štěněcím miminkem, bráška mě náhle předrostl. Ale i pak jsem zůstal tím hodnějším štěněcím klukem. To o mě vždy říkala paní chovatelka, a to i přesto, že jsem ji několik nocí nenechal vyspat, když jsem se hlasitým kňouráním dožadoval mazlení. Také o mě říkala, že jsem chytrý a učenlivý kluk, protože jsem velmi brzy:
- se naučil znát své jméno
- pochopil základy čistotnosti
- poznal, zda jsem chválen nebo kárán
- pochopil jsem, že do některých prostorů v bytě smím pouze na pozvání (při porušení tohoto pravidla mě okamžitě vykázali rázným „Mazéééj!“)
A pak už přišel den, kdy si pro mě přijeli noví páníčci. Dlouhou cestu domů jsem prospal (a řádně tak „vypekl“ některé zvědavé fotografy). V závěru cesty jsem zjistil, že mi dlouhá jízda autem působí problémy L (a poblinkal jsem se).
V novém domově na mě čekal nový kamarád – sibiřský husky Falko. Ten se hned ujal mé další výchovy:
- zakázal mi hrabat v záhonech
- zakázal mi okusovat keře a kytičky